Tělovýchova a sport
Na pozemcích Jana Mülera začal v roce 1949 místní národní výbor, za vydatného přispění občanů, svépomocí budovat rozsáhlé hřiště. V tom roce měli muži od 16 do 60 let povinnost odpracovat na jeho úpravě 30 hodin na osobu. V následujících letech byla pracovní povinnost postupně snižována až do ukončení úprav v roce 1955. Celkem občané odpracovali 4 650 hodin.
Tělovýchovný kroužek v obci založili, po svém přistěhování v roce 1959, manželé Lepšovi (Pfeifferovi). K pravidelnému cvičení v přírodě se přihlásila většina místních dětí. Z kroužku se brzy stala organizovaná tělovýchova, k dětem se přidali dorostenci i dospělí. Ženy cvičily v divadelním sále pohostinství, hřiště se využívalo ke kopané a vybudovalo se na něm také doskočiště.
Na Hanzlově stráni (naproti poště) byl brigádnicky postaven skokanský můstek, umožňující skoky dlouhé až 20 metrů. Z iniciativy TJ Sokol vznikla okresní skokanská liga a po několik let mezi sebou soutěžily celky z Machova, Studnice, Jetřichova, Police nad Metují a Suchého Dolu. Tyto závody se těšily velkému diváckému zájmu. Oporou místního družstva skokanů byli bratři Šorfové, Jiří Voborník, František Soumar, Petr Skřivánek.
V roce 1961 byly uspořádány atletické závody , ve kterých se soupeřilo na dálku s finskou vesnicí Yliharma a o rok později s obcí Senftenberk v NDR. Suchodolské děti se také spřátelily s pražskou školou v Bubenči a vzájemně se navštěvovaly. V zimě přijely pražské děti závodit do Suchého Dolu, v létě na oplátku odjely místní děti na pražský stadion.
V letech 1960-1966 činnosti TJ věnoval pozornost tisk, čs.rozhlas, čs. film i televize. Články o sportování v Suchém Dole si mohli přečíst čtenáři nejen v Československu, ale i ve Finsku a zemích Jižní Ameriky.
Od roku 1967 aktivita TJ ustávala.
Nová ustavující schůze TJ Sokol se konala 23.února 1973 v místním hostinci za účasti 22 občanů. Do výboru byli zvoleni Karel Pfeiffer, Jan Dostál, Jan Šádek, Josef Kollert a Josef Tér. Od OV ČSTV organizace dostala pro začátek 500 Kčs, obec věnovala stůl na stolní tenis a zajistila užívání sálu na cvičení v kulturním domě. Na hřišti se vybudovalo první nízké oplocení a v zimním období ledová plocha na bruslení. Pro ocenění závodníků v běhu, atletice a lyžování vyrobil Karel Pfeiffer stovky medailí z plexiskla. Jako cvičitel se zapojil v roce 1975 Miloš Kubeček, později krátce pomáhal i Jiří Voborník.
Velkou tradiční akcí po mnoho let byl Běh okolo Čertovy skály, kterého se účastnili pravidelně nejen místní běžci, ale i členové sportovky z Police nad Metují.
V prosinci 1979 stávající výbor ukončil činnost, TJ začal vést Miloš Kubeček, pokladníkem byl zpočátku Vladimír Kaválek, po něm dlouhá léta Robert Kohl. TJ Sokol se plně zapojila do různých vesnických soutěží.
V roce 1980 se u hřiště začaly stavět sportovní kabiny. Obětavá pomoc mládeže, dospělých i místních zednických mistrů byla velká. Přístavba kabin s poschodím začala v roce 1985, ale práce se dokončovaly až roku 1989. Souběžně se v těchto letech opravovalo hřiště na odbíjenou, budoval se nový plot mezi fotbalovým hřištěm a pozemkem Švorčíkových a vyráběly se rozkládací lavice na zábavy (až pro 200 lidí). V letech 1982-1990 bylo akcí opravdu hodně, karnevaly, discomaratony i country večery. V zimě TJ pořádala oblíbené besedy s Mirkem Šmídem, známým horolezcem a světoběžníkem, a Jiřím Beranem, mistrem sportu v běhu na lyžích, účastníkem OH 1976 a 1980. Oba poličtí rodáci spolehlivě zaplňovali sál kulturního domu spokojenými posluchači.Mezi další aktivity patřily zájezdy do bazénu do Trutnova, výlety do Krkonoš nebo do Náchoda na zámek. Děti a mnohdy i dospělí se účastnili různých soutěží - 50 a 100 jarních kilometrů, lyžařské odznaky, Fit 85 aj.
V roce 1986 děti vyrazily na běžkách do Machova podpořit při soutěži poslední skokany na lyžích ze Suchého Dolu - otce a syna Skřivánkovy.
Zapojení Petra Suchánka do činnosti TJ přineslo brzo úspěchy v podobě hodnotných výsledků ve stolním tenise. Vytvořená družstva měřila své síly s celky Žďárek, Zbečníku, Olivětína. V soutěžích jednotlivců obsazovali přední místa Jaroslav Thér, Jaroslav Klíma, Jaroslav Geisler, Petr Jirků, Petr Suchánek, Robert Ticháček aj.
Pro usnadnění dopravy na závody a utkání tělovýchovná jednota koupila v roce 1988 mikrobus. V té době bylo dostatek cvičitelů a trenérů : Helena Baldrychová, Jiří Baldrych ml., Miloš Kubeček, Viktor Petr, krátce vypomáhali Petr Fulka, Tonda Škarka, Olina Slováková, Alena Ingrišová nebo Jiří Baldrych st.
V období 1980-1992 se TJ přiblížila k ostatním vesnickým tělovýchovám, stala se standardní organizací. V roce 1993 získala samostatnou registraci a tím i větší odpovědnost. Upustila od organizování velkých kulturních akcí, příjmem se staly pronájmy sportovišť na turnaje a soustředění jiných sportovců, především fotbalistů.
V roce 2002 bylo zakoupeno jiné auto a také sekačka na úpravu hřiště.
K dalším akcím patřilo nové oplocení části hřiště, vybudování venkovního basketbalového koše, na který sponzorsky přispěl bývalý předseda TJ Karel Pfeiffer. Na činnost TJ přispívá ze svého rozpočtu obec, která hradí například pronájmy tělocvičen v Bukovici, Machově, Polici nad Metují i místního kulturního sálu. Od sportovních svazů získává organizace asi 50 % částky na své výdaje.
Soutěží pořádaných komisí vesnické tělovýchovy při OS ČSTV se úspěšně účastní oddíly ASPV, stolního tenisu a kopané. V roce 2000 vzniká nadějný oddíl volejbalu a ženy zakládají oddíl aerobiku.
Svátek má Jaroslav
